"Blázni to holt maj v životě těžký..."

Books in my thoughts - Volejem i peřejemi

3. srpna 2011 v 19:42 | Reny |  Books in my thoughts

Od doby kdy jsem četla tuhle knížku už uběhlo docela dost času, mohlo to být někdy začátkem ledna... a teď jsou prázdniny, což je čas kdy vyrážíme s naší partou na vodu - ten pravý čas představit vám knihu...


Volejem i peřejemi


Zdeněk Šmíd, Miroslav Adamec

Příběh party, kterou svedla dohromady řeka - jestli to byla náhoda nebo osud se neví, jisté je, že to mělo podobu červeno-modré kánoe, právě takový "Vodácký průvodce životem" vám dnes představím...

1. Proč jsem si vybrala právě tuto knihu?
Protože rok co rok jezdím Berounku na kanoi s partou kamarádů a totéž - i když na Lužnici, prožívají postavy této knížky - ze stejného důvodu mám ráda i seriál "Proč bychom se netopili", jenž byl předlohou pro tuto knihu.


2. Definuji knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Vodácká odborná

3. Definuji knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Proplouvat (Prostě mě nic nenapadlo, tak jsem si řekla - proplouvat řekou i životem :))

4. S jakou postavou bych se ztotožnila, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Postavu která mi je nejblíže a tudíž bych se s ní ztotožnila je jednoznačně Keny - se svou pověstí neúnavného organizátora, ale hlavě jeho vodáckými ideály.
Jen na tu kytaru neumím jako on...


5. Pokusím se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Je psaná velice reálně. Věty - tzv. Vodácká moudra a poučení jsou opravdu pravdivá - stačí jet jednou na vodu a sami si to uvědomíte. Třeba: "Vodácké album je tenčí než peněženka před výplatou" - Pravda pravdoucí. "Ale každý vodák to zná. Někdy je těžké ve všech těch proudech a vírech života udržet lodě pohromadě" - Jo jo, to znám. A takhle bych mohla pokračovat dál a dál.
Po světě běhá nespočet organizátorů jako byl Keny, křehkých Lucií, krásných Dan, pomalých Otoušů, energických Gábin, majetnických Sumců, Líd - holek krev a mlíko, veselých Marušek či divochů typu Bonga... jen těch Křižáků je jaksi málo.
Příběh je zkrátka (jako) ze života. Veselý i smutný, pro holky i pro kluky. Ale hlavně pro vodáky :).


6. A naopak najdu jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Mrzelo mě, že jsme nebyli seznámeni s koncem příběhu Marušky a Bonga - zůstali spolu? Nebo ne? To mi vrtá hlavou.
Vím, že Křižákova smrt bylo natolik silné a smutné ukončení příběhu, že zabývat se koncem příběhu jedné lásky by se nehodilo, ale buďto to mohlo být umístěné ještě před nehodu, nebo poté, když se parta s Křižákem pomyslně loučí u řeky, mohl tam být alespoň náznak. Mohli se alespoň obejmout...
A pak samozřejmě samotná Křižákova smrt, to je to, co se většině čtenářů nelíbí... já si ale myslím, že to tak skončit mělo. Dana už byla vdaná a co Křižák? Takhle odešel jako král, s polibkem nejkrásnější dívky českých vod na rtech (Bongova slova).




Knížka Volejem i peřejemi je moc pěkná, ale abych řekla pravdu, její původní třídílná verze (Proč bychom se netopili, Proč bychom se nepotili a Proč bychom se netěšili), pocházející pouze z pera Zdeňka Šmída je možná o trochu čtivější. Akorát se víc než příběhem party zabývá vodáctvím samotným. Takže jde o to, co vás zajímá víc. Jenže já jsem původně viděla seriál, což mi pak původní knižní příběh kazilo - ne všude je stejný. Každopádně, ať už budete číst Volejem i peřejemi nebo sérii Proč bychom se netopili, nebo se prostě jen kouknete na seriál, zaručuji vám, že se pobavíte :).

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 4:53 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blog věnovaný muzikálu Sagvana Tofiho a písničkám Michala Davida.